• slovak
  • czech
  • flagswiss

 „Říkáte srdeční choroba? Ale já jsem v dobré kondici. Proč bych se měl bát?...“

Podobně může začít rozhovor s lékařem, který vám může poradit, poskytnout léky, ale to hlavní je ve vašich rukou.

Centrem zájmu jsou tepny zásobující krví a kyslíkem srdeční sval (myokard) obepínající srdce jako věnec (latinsky corona), a říká se jim proto tepny věnčité (koronární). Jsou-li tyto tepny postiženy tzv.aterosklerotickým procesem, jejich průsvit se zužuje či dokonce uzavírá, a do srdečního svalu nemůže přitékat životodárná krev. Vzniká ischemická choroba srdeční.

Zúžení tepen začíná již kolem 25. roku života, kdy se na jejich vnitřních stěnách objeví první atrosklerotické pláty. Pak může trvat dvě až tři desítky let, než se naplno rozvine ischemická choroba srdeční.

Tepny věkem ztrácí svou elasticitu. Ateroskleróza čili „kornatění/tvrdnutí tepen“ postihuje především tepny velké a střední tvorbou plátů. Nejdůležitějšími místy postižení aterosklerózou jsou tepny věnčité, ale mohou být zasaženy tepny mozku nebo dolních končetin. Ateroskleróza v kterémkoliv z těchto míst může znamenat zcela konkrétní ohrožení života.

Co má cholesterol společného s aterosklerozou?

Pro cholesterol platí „dobrého s mírou“ nebo „všeho moc škodí“. Cholesterol je látka nezbytná k životu, jeho zvýšené hladiny však způsobí kornatění tepen. Ne všechny typy cholesterolu jsou nebezpečné. Tzv HDL – lipoprotein o vysoké hustotě - působí pozitivně, jeho hladina se zvyšuje při pohybové aktivitě, odstraňuje nadbytečný cholesterol. Tzv. LDL lipoprotein o nízké hustotě, je nežádoucí , podporuje tvorbu sklerotických plátů. Správný výběr potravin, jejich zpracování a pravidelná pohybová aktivita jsou schopny pozitivně ovlivnit tzv. lipidové spektrum a tím zabránit vzniku sklerotických plátů.

Co se stane, když aterosklerotické pláty tepny zcela zablokují?

Na srdci blokáda koronární tepny trvale poškodí určitou oblast myokardu.
Vznikne infarkt myokardu (česky srdeční záhať), který může být příčinou různých komplikací a nebo náhlé smrti i z „plného zdraví.“ Často předchází angina pectoris způsobená zúženými tepnami, která se projevuje bolestí na hrudi a zadýcháváním vyvolávanou zvýšenou tělesnou námahou. Nedochází ještě k trvalému poškození srdečního svalu, ale tělesná aktivita je výrazně omezena.

Mozková mrtvice (cévní mozková příhoda) vzniká v důsledku zablokování některé z tepen a vede často k invaliditě. Dle závažnosti stavu nemocný je odkázán na sociální podporu.

Ischemická choroba dolních končetin je projevem nedostatečného prokrvení svalstva a vyznačuje se typickou klaudikační bolestí ve svalstvu lýtek nebo stehen dle stupně postižení po ujití např. 500 m nebo již na 50 m. Nemocní si stěžují na chladné nohy. Postihuje často kuřáky a diabetiky.

Microlife BPA150Afib 700

Jak se pozná, že mám poruchu prokrvení srdce?

Signalizuje to zhoršení výkonnosti pro bolesti na hrudi (svírání, pálení) s propagací do levé horní končetiny, mezi lopatky, do dolní čelisti, do břicha, zpravidla je provázeno dušností. Potíže donutí zpomalit nebo přerušit činnost. Vhodné je vyhledat co nejdříve lékaře a zjistit příčinu. Nejčastěji se používá zátěžový test (na bicyklovém ergometru, běhacím koberci…) event. doplněné o echokardiografii (ultrazvukové vyšetření srdce). Další vyšetření, které odhalí poruchu prokrvení je thaliová scintigrafie myokardu v kombinaci se zátěžovým testem. Zúžené místo nebo uzávěr tepny nejlépe zobrazí koronární angiografie pomocí kontrastní látky.

Jaké jsou možnosti léčby ischémie myokardu?

Podle rozsahu nálezu jsou dvě možnosti léčby. Prvou je angioplastika (rozšíření cévy pomocí balónku) a současně zavedení kovového nebo lékového stentu („trubičky“). V případě, že nález je komplikovaný, provádí se operace srdce a to formou „přemostění“ (bypass) zúženého místa koronární tepny. Při operaci může být „našito“ tři až šest bypassů. Uvedená specializovaná vyšetření a léčba metodou angioplastiky nebo operace jsou výhradně prováděna v Kardiovaskulárních centrech. Kardiologická péče o nemocné v České republice patří mezi nejlépe organizované a dostupné v Evropě!

Co bych měl vědět a co mohu udělat, abych omezil riziko onemocnění?

Myslím, že obecně platné pro prevenci chorob a zejména srdečně - cévních je nejdůležitější:
1. Vědět jakými nemocemi trpěli rodiče, event. prarodiče, na co a v jakém věku zemřeli – tj. znát míru vlastní dědičné zátěže.
2. Zajímat se o své zdraví a nechávat si pravidelně vyšetřit základní hodnoty (krevní tlak,cholesterol)
3. Pokud se choroba již dostaví, zajímat se o její podstatu o zjištěné hodnoty, o podstatu léčby a její výsledky.
4. Respektovat znalosti a zkušenosti lékařů i účinnost a bezpečnost moderních léků – dodržovat lékařská doporučení, užívat pravidelně předepsané léky, zavčas oznámit jejich nežádoucí účinky a mít vždy k dispozici rozpis užívaných léků.
5. Nespoléhat jen na lékařskou péči a léky, ale potřebným způsobem změnit životní styl a pravidelně provádět sebekontrolu.
6. Nepovažovat změnu životního stylu – stravování, pohybová aktivita, nekuřáctví - za příkoří, nýbrž jako návrat , k tomu co se mělo dělat odjakživa.

A doporučení na závěr?

Aktivně se zajímejte o zdraví svého srdce, spolupracujte s lékařem, dodržujte šest pravidel a vaše srdce bude šťastné a váš život aktivní.

 

Text: Primář MUDr. Jiří Leso, kardiologická ordinace MediClinic, Vajgarská, Praha 9-Kyje

Aktuality

Microlife at Medica 2016

14.11.2016 – 17.11.2016 Düsseldorf

Otvírací hodiny: podělí – čtvrtek: 10:00 – 18:30
Düsseldorf, Německo

Více informací najdete zde

Microlife at Medica 2015

16.11.2015 – 19.11.2015 Düsseldorf

Hall 11 – Booth B60
Düsseldorf Germany

microlife Copyright © 2017 microlife.cz - Created by nic.sk